Královská magická akademie je isharionský spolek sdružující mágy, čaroděje a kouzelníky v království (na některé pozice mohou být přijímáni i alchymisté). Ačkoliv je spolek velmi tolerantní - oproti jiným neklade přísné nároky na rasu, majetek nebo původ zájemce o členství - nepřijímá do svých řad jen tak někoho. Členství se zpravidla dá získat pouze mimořádným talentem v určitém odvětví magie a dlouhodobou službou pro spolek. Akademie je velmi tajemný spolek, ostatně sami čarodějové jsou rádi tajemní a nechávají rádi prostor záhadám. Proto tento článek obsahuje jen některé veřejně známé skutečnosti.

Královská magická akademie má hlavní sídlo v Isharu a pár dalších budov po království.

Mezi hlavní cíle cechu patří podpora členů v praktikování magie (vzdělání, zázemí, ochrana..), kontrola užívání magie v království, rozvoj a dokumentace magie a ochrana a služba království obecně. Královská magická akademie krom toho zastává významnou úlohu v politice království a představuje sílu, kterou není radno podceňovat. Pozemský panovník má omezenou moc oproti kléru, neboť hněv bohů je hrozba, i mistři magie však disponují nadpozemskými schopnostmi, které jim dávají určitou výhodu. Nejvyšší mágové (tzv. Rada sedmi) jsou králem pokud možno žádáni o něco, namísto aby jim král rozkazoval. Představitelé spolku se tak přímo podílí na mnoha rozhodnutích ovlivňujících osud celého království a nejednou již prokázali svůj přínos království i činy. Někteří členové spolku se zase stávají celebritami vymetajícími kdejakou slavnost či hostinu, kde jsou vítaným zpestřením. Krom všech těch ušlechtilých cílů vyvíjí spolek též značnou aktivitu ve výrobě, službách a obchodu.

Královská magická akademie tak zastává významnou roli na poli ekonomickém, vojenském, politickém a sociálním.

Královská magická akademie je pod vedením Rady sedmi, ve které zasedá sedm nejzkušenějších a nejschopnějších mágů. Každý z nich má ještě oblast, na kterou se specializuje a v které má rozhodující slovo. Králův mág je obvykle považován za nejvýše postaveného člena spolku a mívá některé zvláštní pravomoce v rámci spolku (i mimo něj).

Krom Rady sedmi má akademie ještě jakýsi stupeň hodností. Jde o tituly typu novic, učedník (souhrnně Adept); praktikant (Člen); mistr a velmistr (někdy též souhrnně „Vědoucí“, „Starý“ atp.). Všichni členové Rady museli nejprve dosáhnout hodnosti velmistr. Všichni velmistři jsou pak členy takzvané Malé rady, která volí ze svých členů Radu sedmi. Formálně se ještě Mistři sdružují ve Velké radě, ale tato instituce nemá zdaleka takový význam a účast na setkáních Velké rady není často pro její členy ani povinná. Pozbýt členství v Radě sedmi lze smrtí, rezignací, z rozhodnutí Rady sedmi či Velké rady (Rada sedmi má vždy rozhodující slovo) a prohrou dle práva krve (viz níže). Nižší hodnosti přirozeně respektují a poslouchají ty vyšší, ne tak kvůli obavám ze sankcí, ale spíše kvůli pudu sebezáchovy a zpříjemnění vlastního života. Čím vyšší funkci člen spolku zastává, tím je většinou zběhlejší v daném odvětví magie (ačkoliv to nemusí být pravda u mágů, kteří se nejvíce vyznamenali svými společenskými styky). Každá budova spolku, knihovna, cvičiště či učebna magie má obvykle svého Vědoucího, který vede danou jednotku a obstarává její chod. Vědoucí mají též právo povyšovat novice a učedníky do vyšších funkcí (praktikanta může povýšit pouze velmistr a velmistrem se stává mistr až po odhlasování Radou sedmi). Vyšší hodnost zajišťuje nejenom moc a zisk v rámci spolku a přístup k některým dříve nedostupným možnostem, ale i vyšší společenskou prestiž, zisky a moc v království.

Jedinou možností, jak se lze vyhnout podřízenosti a obtížnému zdlouhavému postupu ve spolku je prastaré právo krve. Člen spolku, který ho využije, tím vyzývá protivníka k osobnímu magickému souboji, pokud k tomu Rada svolí (používají se výhradně kouzla či magické předměty krom klasických zbraní). Jedinou možnou odpovědí je přijmout právo krve či se předem vzdát. Vzdát se je možné i v průběhu souboje, pokud k tomu vyzyvatel a Rada sedmi svolí (Rada má vždy rozhodující slovo). Souboje se většinou účastní různé množství dalších kouzelníků a bývá to úchvatná (a nebezpečná) podívaná. Ať už vyhraje vyzyvatel či vyzvaný, obvykle je zvažován kariérní postup či jiná odměna. Ten kdo prohrál (pokud přežil např. z důvodu kapitulace) většinou odchází do ústraní nebo alespoň „z cesty výherci“. Pokud právo krve „odhalí“ nějaký závažný prohřešek proti Akademii či „dobrým mravům“ bývá zvažována suspendace či vyloučení z cechu. Přesto je právo krve mezi kouzelníky naoko označované za hloupý barbarský zvyk z dávných dob. A přesto se takové právo v podobné formě uznává i v mnoha ostatních spolcích.

Základní kodex Královské magické akademie pouze shrnuje ta nejdůležitější pravidla. Krom nich existuje ještě mnoho dalších nařízení, zvyků, tradic a nepsaných zákonů, které se ve spolku uznávají a dodržují. Čarodějové cechu se totiž odjakživa většinou vyžívají v tvorbě komplikovaných nařízení, pouček a prohlášení, jakož i ve schraňování těchto listin a informací z dob minulých. I základní kodex je proto poměrně komplikovaný a obsahuje různá podmíněná či sporná pravidla. Pro mágy není problém uspořádat několikadenní sněm kvůli výkladu práva a určení, komu vlastně náleží v dané věci hovořit, konat či rozhodovat.

• Členové Akademie ctí hierarchii spolku, jsou loajální a v širším hledisku slouží království Isharion. Člen Akademie nikdy vědomě nepoškodí spolek, Radu, jiného člena či království, pakliže k tomu nedostane rozkaz od nadřízeného nebo z důvodů, které Rada sedmi schválí.
• Člen Akademie nikdy nenapadne jiného člena spolku, pakliže k tomu nedostane rozkaz či ho předem nevyzve právem krve a Rada sedmi k tomu nesvolí. Osobní souboje s následky fyzických zranění či dokonce smrti některého z účastníků jsou zapovězené, s výjimkou uplatnění práva krve. Členové si vzájemně pomáhají a podporují se v rámci svých možností a instrukcí od nadřízených. Spory mezi členy řeší (pokud je to nutné) Velká rada či Rada sedmi, dle závažnosti.
• Člen cechu vždy jedná tak, aby Akademii, Radě, kolegům, magii a království přinášel užitek a zisk a nezpůsobil strasti či ztrátu. Pokud člen vyvíjí obchodní či ziskové aktivity související s magií nebo spolkem či pokud k takové činnosti využívá zázemí spolku, musí odvádět předem určenou daň do cechovní pokladny. Akademie prostřednictvím Rady a Starých může též peněžitě či jinak podporovat aktivity svých členů.
• Člen Královské akademie vždy uchová, předá či zničí vědomosti dle povinnosti. Člen Akademie podporuje a udržuje rovnováhu magie a sil ve světě. V tom jedná dle pravidel, nařízení, zákonů a zvyků cechu, ve prospěch cechu a ve všeobecném zájmu magie a světa.
• Každý Adept je povinen pomoci ostatním Adeptům a Členům v ohrožení zdraví či života, pakliže by to nebylo průkazně mimo jeho možnosti či schopnosti nebo proti rozkazům. Vědoucím musí Adepti a Členové přispěchat na pomoc i v případě ohrožení vlastního života a bez ohledu na svoje schopnosti, pakliže to není v rozporu s platnými rozkazy. Členové a Vědoucí dbají na zdraví a životy Adeptů a Členů, ke konkrétním povinnostem je však zavazují pouze konkrétní rozkazy. Vědoucí mají pouze povinnost nasadit život v případě ohrožení člena Velké rady či Rady sedmi, pakliže Rada sedmi neurčí jinak.

Členové se zpravidla v průběhu studia zaměřují na určitou stránku a uplatnění magie (specializace). Tyto specializace zároveň ilustrují jak jednotlivá „odvětví“ magie praktikovaná ve spolku, tak šíři působnosti cechu:

1. Králův osobní mág (často označován jako „Nejvyšší“, „Arcimág“ atp.)
2. Inkvizitor
3. Elementalista
4. Tvůrce
5. Učenec
6. Vyvolávač
7. Proměnář

   Hlavní isharionská větev

Treal z Vrchů - Šlechtic, schopný a ambiciózní čaroděj, na první pohled rázný a mocný muž. Na tváři má jizvu, pokud to dopustí. Do funkce Nejvyššího přešel z funkce Inkvizitora. Působí někdy v osobní ochrance krále. Má vlastní komnaty na hradě, krom toho jsou na hradě ještě nějaké další cechovní prostory. Většinu času je poblíž králi, ať už fyzicky nebo prostřednictvím kouzel.

Agel Havran - Nelítostný a přísný muž, všímavý a prohnaný. Tvář má ošlehanou a poznamenanou, oči tvrdé a dosti tmavě modré. V osobních soubojích většinou vítězí svými reflexy a schopnostmi, kdy častokrát jakoby reagoval, sotva na něco jeho protivník pomyslí. Protivníky spíše zneškodňuje, než zabíjí. Náleží mu kontrola užívání magie a rozvědná práce vůbec, zajišťování osob a další operativní úkony. Cestuje tam, kde je ho nejvíc potřeba, zná i ta největší tajemství.

Verasi - Zdánlivě nerozhodný prudký mladík (jeho skutečný věk není znám), malicherný a nepříjemný, má však momenty, kdy se chová až zázračně klidně a moudře. Elf jemných rysů s extrémně světlou pokožkou. Své protivníky ničí děsivými silami živlů, prudce a v mocných vlnách. Vyskytuje se tam, kde je potřeba vyhrát bitvu nekonvenčním způsobem. Je nevyzpytatelný, jeho povaha se mění od prudkosti větru, přes ničivost požáru, sílu a moudrost vody až po klid kamene.

Samurn - Na první pohled důvěryhodný čestný obchodník ve středních letech, nekonfliktní a nevýrazný. Zplihlé středně dlouhé vlasy, měkké oči, trochu zavalitá postava a občas i jistá dávka podlézavosti v osobním kontaktu. V případě nebezpečí se snadno nechá přehlédnout protože nepůsobí jako velká hrozba, vždy však dokáže překvapit nějakým ničivým zařízením nebo alespoň úskokem, náhlým zmizením. Má širokou síť kontaktů mezi kováři, techniky, alchymisty, gnomy a obchodníky v hlavním městě. Dokáže zajistit konstrukci věcí, které většina lidí v životě neviděla. Z celé Rady je pravděpodobně nejblíže běžným obyvatelům království.

Errum Moudrý - Vzhledem roztřesený stařík, který to nemá do hrobu daleko. Dlouhé prameny zbylých vlasů a vousů lemují ubohou stařeckou tvář. V osobním kontaktu je nesmělý a tichý, roztržitý, vždy rád ve všem vyhoví a souhlasí, nakonec však vše udělá po svém nebo prostě „zapomene“. Mívá jakési světlé okamžiky, kdy se přestává třást a vůbec je na tom celkově lépe - tehdy uchvacuje nejvíce svou moudrostí a stává se úctyhodným. V tomto stavu je schopen řešit mnoho různých problémů, o kterých v minulosti slyšel, odpovědi nachází jakoby záhadně, ale umí je logicky odůvodnit (akorát tomu pak většina lidí nerozumí). Nepřátele nemá a pokud ano, nikdo by přece neuhodil ubohého staříka..

Naldel Povolávač - Dlouhovlasý prošedivělý starší muž menší postavy, energický a velmi zdravého vzhledu. Působí mladě a sebevědomě, smlouvá i když nemusí a vždy se snaží získat nějakou další výhodu i když jí třeba nakonec ani nevyužije. Protivníci v případě útoku na něj často zjišťují, že už jsou sami zaplaveni množstvím větší či menší havěti. Na nepřátele útočí šílená zvířata a hmyz v okolí, sledují je ptáci, zvířata v ohradách poblíž nich začínají divočet atd. V minulosti se vyskytlo mnoho, dlužno říct nepodložených pomluv o tom, že provozuje „temné rituály“.

Hinir Průsvitný - Někdo říká, že Hinirovu skutečnou podobu nikdo žijící neviděl. Jiní říkají, že jeho skutečná podoba je neskutečně ohavná a zrůdná a proto si musí pomáhat magií. Jisté však je, že v jeho přítomnosti (o které však vůbec nemusíte vědět) si nikdo nemůže být jistý tím, co je skutečné a co ne. V osobním souboji pak nepřátelé zjišťují, že se skutečným Hinirem vůbec nebojují a vše bylo nastražené, hodiny a hodiny bloudí nekonečnýma chodbama za mágovým smíchem, jsou svědky neuvěřitelných a bizarních věcí atd. Po několika dnech vizuální a smyslové trýzně působí konfrontace s realitou jako poslední rána, která často vede k zešílení troufalců.

V Akademii studují i nemajetní, pokud mají talent, bohatí členové platí vyšší základní poplatky. Ze zisků jmenovaných v kodexu každý člen dále platí předem dohodnutý podíl. Každý člen cechu musí platit základní poplatky.