Trumpety začaly hrát a rozléhaly se široko daleko. Takovéto troubení už nebylo slyšet nějakou tu dobu, avšak nikdo se nemusel ani rozpomínat, aby věděl, že je to svolávací famfára pro poddané na dostavení se k hradu. Že by král? Před hlavním vchodem stály, ve dvou řadách rozestavěné, stráže. Poté, co dohrály svolávací trumpety, byla chvíle napětí a očekávání toho, co se bude dít. „Král přichází!“, zvolal jeden ze strážných královské gardy a dveře hlavního vchodu se otevřely. Král vyšel z hradu a pozdravil poddané, kteří se pokorně uklonili. „Král je živý, konečně dobrá zpráva po dlouhé době,“ pomyslel si poddaný, „ pomůže nám? Dostat se z tohohle všeho? Mám na krále ještě pár otázek, nechám mu dopis ve schránce na vzkazy před hlavní bránou.“

Myrsha 11. Novu 277. roku